Na městečku

Naučná stezka „To naše Nové Veselí“ je věnována historii městečka, jeho významným stavbám i drobným církevním památkám, připomíná některé osobnosti mající k místu blízký vztah a mapuje i kulturní a společenský život obce. Krátce připomíná i některá dnes již zaniklá řemesla a dovednosti. Výchozím informačním pramenem se staly sborníky, které s velkou erudicí a láskou k novoveselsku připravili Jindřich Šilhan, Josef Večeřa, Jaroslav Bílek, František Sobotka, Jaroslav Sýkora a mnozí další.

Založení obce Veselí

Veselí založil koncem 13. století moravský rod pánů z Lomnice a Meziříčí. Osada záhy získala významné výsady a byla povýšena na městečko s právem používat lomnický znak.
Otisk malé pečetě na dokumentu z roku 1834.
Otisk malé pečetě na dokumentu z roku 1834.
Roku 1552 se majitelem meziříčského panství stal místokancléř království českého Zikmund Heldt z Kementu. Ten vyjmul veselskou oblast – osady Veselí, Újezd, Matějov, Březí a Budeč – z moci velkomeziříčských pánů a vytvořil tak malé samostatné panství, jež odkázal své druhé manželce Aleně Meziříčské z Lomnice.

Heldtovo rozhodnutí posvětil císař Ferdinand I. listinou vydanou 15. 7. 1563, v níž potvrdil a rozšířil dosavadní práva obce a vyjádřil souhlas se změnou názvu městečka na Nové Veselí, jehož novým znakem se stala stříbrná městská mříž s červenými řetězy, kterou na zlatém poli drží dva lvi. Tehdy, společně s novým znakem, obdrželo Nové Veselí také novou pečeť.

Na Městečku koncem 20. let 20. století.
Na Městečku koncem 20. let 20. století.
Pohled z místní části V Ulici asi z roku 1923.
Pohled z místní části V Ulici asi z roku 1923.
Nejlepší léta zdejšího panství se pojí se jménem Aleny Meziříčské z Lomnice, která zde trvale bydlila přibližně patnáct posledních let svého života. Se svým dvorem bydlila v renesančním zámečku, který pro ni v Novém Veselí nechal postavit její první muž Zikmund Heldt z Kementu. Po její smrti (1610) připadlo panství rodině Alenina druhého manžela, Berkům z Dubé a Lipého a nastal pozvolný úpadek novoveselského statku a celého panství. K jistému zlepšení došlo v letech 1678-1693, kdy zdejší zámeček obýval se svou rodinou Jiří Kryštof svobodný pán z Globitz.

Nové Veselí krátce klášterním zbožím

Po smrti Jiřího Kryštofa z Globitz novoveselský statek pustl a nakonec ztratil samostatnost, když byl roku 1709 prodán žďárskému cisterciáckému klášteru. Opat kláštera Bernard Hennet nechal v Novém Veselí v letech 1750-1757 vystavět nový barokní kostel sv. Václava a ve stejném slohu byla postavena římskokatolická fara (1784). Při velkém požáru městečka v roce 1831 byl kostel ohněm velmi poškozen, tehdy vyhořela více než polovina stavení. Tou dobou bylo Nové Veselí opět v majetku žďárského panství, které tehdy vlastnili Ditrichsteinové.
Pohled od kostela sv. Václava směrem k dolnímu konci (1935).
Pohled od kostela sv. Václava směrem k dolnímu konci (1935).
Novinkou v Novém Veselí byla roku 1850 volba první obecní samosprávy v čele se starostou. Jinak plynul život místních obyvatel, jejichž hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství a drobná řemeslná výroba, vcelku poklidně až do 1. světové války. Také 2. světová válka měla na životy místních lidí tragický dopad. Novoveselským obětem válečných hrůz je věnován pomník se sochou T. G. Masaryka.
Dominanty obce fara a kostel sv. Václava (1988).
Dominanty obce fara a kostel sv. Václava (1988).

Nové Veselí dnes

Nové Veselí (Kraj Vysočina) leží v mírně zvlněné krajině česko-moravského pomezí v průměrné nadmořské výšce 555 m. Část katastru obce, jehož nejvyšším bodem je kopec Vort (581 m) spadá do CHKO Žďárské vrchy. V nedaleké lokalitě Babín pramení řeka Oslava, jejíž vody sytí Veselský rybník, který patří k největším a nejstarším na Moravě.

Občanskou vybavenost obce, v níž v roce 2017 žilo 1333 obyvatel, tvoří základní a mateřská škola, zdravotní středisko, dům klidného stáří, pošta a knihovna, několik obchodů a restaurací a řada dalších služeb provozovaných soukromými subjekty. Dopravní obslužnost zajišťuje vícero autobusových linek.

Místní spolky využívají ke své činnosti několik víceúčelových staveb – Hasičský areál, Sokolovnu a především Sportovní halu, neboť sport má v Novém Veselí výlučné postavení.