Alena Meziříčská
Alena Meziříčská z Lomnice, na Budišově a na Novém Veselí byla velkou postavou lomnického rodu. Udržovala četné styky s významnými osobnostmi své doby. Byla také horlivou stoupenkyní reformace. Její zásluhou bylo v Meziříčí postaveno šlechtické luteránské gymnázium. Roku 1567 se podruhé vdala za nejvyššího sudí království českého Václava Berku z Dubé a Lipého. Po její smrti (†1610) nastal i díky vleklým sporům o dědictví pozvolný úpadek novoveselského statku.
Budova bývalého šlechtického luteránského gymnázia ve Velkém Meziříčí.
Tvrz a zámeček
Renesanční zámeček byl dostavěn roku 1564 na místě původní tvrze a po smrti Aleny Meziříčské jej obývali už jenom panští úředníci či nájemci až zůstal nakonec neobydlený a postupně chátral. Zpustlý objekt koupil v dražbě roku 1793 mlynář Matěj Růžička, rozdělil ho na čtyři samostatné objekty, a ty rozprodal novým majitelům.
Alianční erby Aleny Meziříčské z Lomnice a na Meziříčí (vlevo) a jejího muže Zikmunda Heldta z Kementu na vstupní věži zámku ve Velkém Meziříčí. Brána, dokončená roku 1578, byla postavena na popud Aleny Meziříčské.
Mlýn a zámeček na nejstarší pohlednici Nového Veselí vydané roku 1900.
Mlýn
Mlýn, respektive jeho část, která byla roku 1525 přistavěna k tehdejší tvrzi, je nejstarší stavební památkou v Novém Veselí. Pod renesančním sgrafitem zde byly při opravách původní fasády odkryty pozdně gotické kresby provedené hliněnou rudkou (viz. fotografie). Původnímu účelu sloužil mlýn až do 50. let 20. století.
Pod renesančním sgraftem byly při opravách původní fasády mlýna odkryty pozdně gotické kresby provedené hliněnou rudkou. (2017)
V 60. letech 20. století hospodařilo ve mlýně Jednotné zemědělské družstvo. Tato družstva vznikala v socialistickém Československu zpravidla vynucenou kolektivizací.