Ve dvoře

Obec Veselí založil a po několik staletí vlastnil rod Meziříčských z Lomnice. Roku 1563 se změnil název na Nové Veselí a tehdejší majitel panství Zikmund Heldt z Kementu vyjmul veselskou oblast z moci velkomeziříčské správy a tím vytvořil samostatný statek. K němu náležely kromě pozemků, zámečku a mlýna další hospodářské budovy a palírna (dnes obytné domy a kamnářství). Po Heldtově smrti (†1564) zdědila Nové Veselí jeho druhá žena Alena Meziříčská, která zde žila od roku 1597.

Alena Meziříčská

Alena Meziříčská z Lomnice, na Budišově a na Novém Veselí byla velkou postavou lomnického rodu. Udržovala četné styky s významnými osobnostmi své doby. Byla také horlivou stoupenkyní reformace. Její zásluhou bylo v Meziříčí postaveno šlechtické luteránské gymnázium. Roku 1567 se podruhé vdala za nejvyššího sudí království českého Václava Berku z Dubé a Lipého. Po její smrti (†1610) nastal i díky vleklým sporům o dědictví pozvolný úpadek novoveselského statku.
Bývalé gymnázium ve Velkém Meziříčí
Budova bývalého šlechtického luteránského gymnázia ve Velkém Meziříčí.

Tvrz a zámeček

Renesanční zámeček byl dostavěn roku 1564 na místě původní tvrze a po smrti Aleny Meziříčské jej obývali už jenom panští úředníci či nájemci až zůstal nakonec neobydlený a postupně chátral. Zpustlý objekt koupil v dražbě roku 1793 mlynář Matěj Růžička, rozdělil ho na čtyři samostatné objekty, a ty rozprodal novým majitelům.
Erby Aleny Meziříčské z Lomnice a na Meziříčí. Alianční erb Zikmunda Heldta.
Alianční erby Aleny Meziříčské z Lomnice a na Meziříčí (vlevo) a jejího muže Zikmunda Heldta z Kementu na vstupní věži zámku ve Velkém Meziříčí. Brána, dokončená roku 1578, byla postavena na popud Aleny Meziříčské.
Nejstarší pohlednice Nového Veselí
Mlýn a zámeček na nejstarší pohlednici Nového Veselí vydané roku 1900.

Mlýn

Mlýn, respektive jeho část, která byla roku 1525 přistavěna k tehdejší tvrzi, je nejstarší stavební památkou v Novém Veselí. Pod renesančním sgrafitem zde byly při opravách původní fasády odkryty pozdně gotické kresby provedené hliněnou rudkou (viz. fotografie). Původnímu účelu sloužil mlýn až do 50. let 20. století.
Pozdně gotické kresby
Pod renesančním sgraftem byly při opravách původní fasády mlýna odkryty pozdně gotické kresby provedené hliněnou rudkou. (2017)
Mlýn za socialismu
V 60. letech 20. století hospodařilo ve mlýně Jednotné zemědělské družstvo. Tato družstva vznikala v socialistickém Československu zpravidla vynucenou kolektivizací.