U sokolovny

Tělovýchova, sport a hudba, zvláště pak ta dechová, mají v Novém Veselí obdivuhodně dlouhou tradici. Ale vůbec nejdelší historii mají místní ochotníci. Vše začalo pěveckými, recitačními a hereckými výstupy, které se staly zpestřením plesů už v polovině 19. století a krátké divadelní výstupy byly sehrány mladými nadšenci kolem roku 1866. První nastudování divadelního představení se uskutečnilo roku 1874, kdy byla uvedena hra Františka Pravdy „Učitel ve francouzském zajetí“.

Divadlo

První stabilně působící soubor – Kroužek ochotníků divadelních – vznikl v roce 1901 z podnětu učitele Kudrny. Spolek Oslavan, který hrál převážně lehčí kusy, často se zpěvy, založila místní omladina po 1. světové válce. Zkoušelo a hrálo se tehdy především po hospodách a chalupách. Stálou scénu získali ochotníci v sokolovně, kde měla v říjnu 1936 premiéru hra „I člověk spravedlivý“. Činnost divadla pak ochromila nacistická okupace.

Krátce před 2. světovou válkou vzniklo také loutkové divadlo. Jeho zakladateli byli Jaroslavové Sýkora a Šípek a Alois Pohanka ml. Stolař Ludvík Bílek zhotovil jeviště a loutky, k nimž podle modelů Julia Pelikána vyřezal hlavičky Alois Pohanka ml. Krátce po válce ale loutkové divadlo zaniklo. Ochotníci obnovili svoji činnost v srpnu 1945 hrou „Devátá louka“ a rok na to se režie chopil Jaroslav Bílek (1924-2017). Pod jeho vedením bylo nastudováno 60 divadelních her a soubor se pravidelně a úspěšně zúčastňoval divadelních přehlídek. Poslední režie, a to ve hře „Sedmé nebe“, se Bílek ujal roku 2014. Poté předal vedení divadla Janě Stehlíkové, která vede od roku 2009 také dětský divadelní soubor. Od svého vzniku do roku 2017 nastudovali novoveselští divadelníci téměř 300 představení, v nichž účinkovalo více než 160 herců.

Nejstarší dochovaná fotografie - Její pastorkyňa (1919).
Nejstarší dochovaná fotografie novoveselských divadelníků ještě před založením spolku Oslavan, kdy vystupovali pod Národní jednotou, která si už za monarchie kladla za cíl podporu hospodářského a kulturního života českých menšin. Z inscenace hry Její pastorkyňa. (1919)

Hudba

Zpívalo a hrálo se od nepaměti. Housle spolu s klarinetem a basou byly základem nejstarších kapel. Postupně, jak přibývalo žesťových nástrojů, vznikala různá muzikantská uskupení, která často nesla název podle svého zakladatele a hráči byli členové rozvětvených rodin. První dechovou sedmu založil Antonín Lešner, ale svoji kapelu měli i Peňázovi nebo Bělíkovi. Kromě toho existoval i Sokolský orchestr nebo soubor Veselští tamburáši.

Nejdelší hudební štafetu nese rodina Vencelidesova, kde se kapelnická taktovka předává již více než 100 let od kapelníka Jana Vencelidese nejstaršího (1875-1955), přes Jana Vencelidese mladšího (1907-1980), po Jana Vencelidese nejmladšího (*1936). Novoveselská dechová kapela, v okolí známá jako „Veseláci Jana Vencelidese“, se během své mnohaleté existence dokázala vyrovnat s měnícím se charakterem hudby a stala se nepostradatelnou součástí kulturního a společenského života v Novém Veselí.

Novoveselská dechová kapela s branci v roce 1946.
Novoveselská dechová kapela s branci v roce 1946.
Varhaník Jan Vencelides (*1936) a jeho otec Jan Vencelides (1907-1980). (70 léta 20. století.)
Varhaník Jan Vencelides (*1936) a jeho otec Jan Vencelides (1907-1980). (70 léta 20. století.)
Soubor tamburášů – hráčů na balkánskou loutnu – založil kolem roku 1900 učitel Kudrna.
Soubor tamburášů – hráčů na balkánskou loutnu – založil kolem roku 1900 učitel Kudrna.

Tělovýchova a sport

TJ Sokol Nové Veselí vznikla roku 1923. Od založení bylo cílem spolku, kromě pravidelných cvičení, také vybudování vlastní tělocvičny. Se stavbou se začalo na jaře 1935 a v červenci 1936 byla sokolovna otevřena. První sportovní oddíl, odbíjené, vznikl roku 1937 a rok na to se novoveselští zúčastnili X. všesokolského sletu v Praze. Roku 1941 byla činnost Sokola zakázána, ale na XI. sokolský slet v Praze (1948) jelo opět 111 sokolů z Nového Veselí. Začátkem padesátých let sokolovnu využívalo JZD jako skladiště, ale situace se postupně zlepšila a v roce 1953 už odehrál oddíl odbíjené 48 utkání a začala se stavět nová hřiště. Vznikly oddíly šachu a stolního tenisu a oddíl ledního hokeje (1957). V 60. letech byla postavena nová antuková hřiště a především díky učiteli Josefu Smékalovi se významně prosadil oddíl házené (dorostenci se probojovali do juniorské a muži do národní ligy). Sokolové nepolevují ani dnes, jen, v souladu s dobou, převládají sportovní činnosti nad cvičebními.
Slavnostní otevření Sokolovny 26. 7. 1936. Slavnostní otevření Sokolovny 26. 7. 1936.
Slavnostní otevření Sokolovny v Novém Veselí 26. 7. 1936.