U fary

Novoveselská římskokatolická farnost náleží do žďárského děkanství brněnské diecéze. Zahrnuje obce Březí nad Oslavou, Budeč, Kotlasy, Matějov a Újezd (do roku 1851 také Vatín). První kostel a fara zde byly postaveny ve druhé polovině 13. století. První písemný doklad o zdejší farnosti pochází z roku 1393, kdy patronátní právo na kostel i faru patřilo místní vrchnosti Meziříčským z Lomnice.

Farní kostel sv. Václava

Původní gotický kostel stával v místech starého hřbitova a byl zbourán a rozebrán kolem roku 1760 po dokončení kostela nového. Ten nechal postavit opat žďárského cisterciáckého kláštera Bernard Hennet. Dokončen a vysvěcen byl roku 1757 a jeho patronem, stejně jako kostela původního, je svatý Václav. Jedná se o jednolodní stavbu v pozdně barokním slohu, která svou současnou podobu získala po velkém požáru v roce 1831.
Kostel sv. Václava
Interiér kostela sv. Václava s cechovními korouhvemi před lavicemi. (1943)

Fara a duchovní

V barokním slohu byla roku 1784 postavena na svou dobu velkorysá fara, která patří k významným dominantám obce. Na její stavbě se kromě tehdejší vrchnosti podílel i místní farář Isidor Josef Mareš.

Prvními písemně doloženými duchovními správci byli plebán Adam Smil a vikář Ondřej (1397). V době Aleny Meziříčské (1564 -1610) zde působili luteránští kněží augšpurského vyznání. Podle pravidla „Koho panství, toho náboženství“. Od její smrti do současnosti zde slouží katoličtí duchovní. V letech 1848 -1877 to byl Jakub Vejvoda, který na faře založil první obecní knihovnu.

Fara roku 1926
Fotografe skupiny ministrantů před farou dokumentuje také původní cestu na hřbitov, která vedla okolo farní předzahrádky a byla roku 1935 nahrazena kamenným schodištěm. (1926)

Hřbitovy v Novém Veselí

Po staletí byl používán hřbitov vedle fary, který však přestal svou kapacitou i lokací vyhovovat, a proto byl mimo obec (na levé straně silnice směrem na Jihlavu) zbudován a roku 2000 vysvěcen hřbitov nový.

Pověst o založení kostela

Opat žďárského kláštera Bernard Hennet byl vášnivým lovcem. Jednou se při honu odtrhl od družiny, zabloudil a celou noc marně hledal cestu z hustého lesa. V obavách o svůj život slíbil vykonat, bude-li zachráněn, dobrý skutek ke cti a slávě Boží. Když se k ránu vyčerpaný vydal směrem, odkud se ozývalo kohoutí kokrhání, došel do Nového Veselí a na poděkování za svou záchranu zde nechal vystavět nový kostel.
Erb Bernarda Henneta
Erb Bernarda Henneta na klenbě kostela sv. Václava. Kohout drží prsten, odznak opatovy moci. Bernard Hennet, O. Cist. (1699 -1770) byl od roku 1738 do své smrti opatem kláštera Studnice blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou.
Hennetův podpis
Hennetův podpis na dopise. (1741)