Osobnosti

Vybrat spravedlivě jen některé z novoveselských rodáků, příkladných ve svém životě i práci, abychom někoho neopominuli, nelze. Rozhodli jsme se proto představit ty osobnosti narozené v naší obci, nebo s ní úzce spojené rodinnými vazbami, jejichž život se završil a jejichž práce svým významem přesáhla regionální rámec. Jsou jimi sochař Julius Pelikán, skladatel a dirigent Václav Kálik, katolický kněz Alois Křivánek, učitel Alois Pohanka a sochař Vlastimil Večeřa.

Julius Pelikán (1887-1969)

Julius Pelikán studoval na odborné škole sochařské a kamenické v Hořicích a na Akademii výtvarných umění v Praze v sochařské speciálce J. V. Myslbeka (asistent J. Štursa). Od roku 1913 žil trvale v Olomouci. Za 1. světové války byl přidělen k oddílu pro výzdobu válečných hřbitovů, kde působili další významní umělci (Dušan Jurkovič, Adolf Kašpar aj.). V roce 1915 se Julius Pelikán oženil s Boženou Šternovou (†1943 v Osvětimi) z Nového Veselí.

Mezi válkami se Pelikán stal zakladatelem nové tradice sochařské tvorby na Moravě, a i přes obrovské množství zakázek se vždy věnoval také volné tvorbě. Během 2. světové války byl Pelikán s manželkou a synem Vladimírem uvězněn, syn Jiří se skrýval. Válečné zkušenosti ovlivnily další Pelikánovu tvorbu, a přestože je znám především jako autor desítek pomníků a sochařské výzdoby architektury, věnoval velkou pozornost i komorním a dětským námětům a medailérské tvorbě. Ústředním tématem jeho volné tvorby byl ženský akt. Pelikán od studií často vystavoval a jeho práce se setkávala s příznivou kritikou i zájmem veřejnosti. V roce 1967 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Julius Pelikán se syny.
Julius Pelikán se syny. Vpravo Vladimír (1916-1980) – lékař v Olomouci. Vlevo Jiří (1923-1999) – významný levicový politik, poslanec evropského parlamentu za Itálii.

Alois Křivánek (1919-2009)

Alois Křivánek studoval teologii na FF UK v Praze (do uzavření vysokých škol nacisty). Roku 1943 byl vysvěcen na kněze a sloužil v pohraničních farnostech, kde po komunistickém puči spoluorganizoval ilegální přechody hranic. V roce 1950 emigroval do Kanady a žil převážně ve farnosti St. Michael v Cook‘s Creeku (provincie Manitoba), kde založil muzeum, které mapuje kolonizaci této části Kanady přistěhovalci ze střední a východní Evropy a dodnes pořádá národopisné slavnosti. Alois Křivánek je nositelem kanadského státního vyznamenání.
Kněžské svěcení A. Křivánka. (Praha 1943)
Kněžské svěcení A. Křivánka. (Praha 1943)
S rodiči před primiční mší svatou v Novém Veselí.
S rodiči před primiční mší svatou v Novém Veselí.

Václav Kálik
(1891-1951)

Opavský rodák, skladatel, dirigent a sbormistr Václav Kálik často pobýval v Novém Veselí, odkud pocházela jeho žena Marie Pokorná. Kálik vystudoval dějiny umění a hudby, hru na housle a klavír a teorii hudby a kompozici u Vítězslava Nováka. Dále absolvoval stáž u šéfa drážďanské opery Ernsta von Schucha a mistrovskou školu Josefa Suka.

Kálikovo skladatelské dílo je velmi rozsáhlé, čítá celkem 77 hudebních děl, z nichž velkou část tvoří skladby pro sbory, které jsou také nejvíce ceněny.

Alois Pohanka (1919-2004)

Alois Pohanka absolvoval Učitelský ústav ve Znojmě a Pedagogickou fakultu v Brně a poté učil na řadě míst na Moravě. Věnoval se kresbě, malbě i grafce, často vystavoval a řada jeho prací se dočkala realizací. Za všechny uvádíme památník protifašistickým bojovníkům ve Fryčovicích. V Novém Veselí jsou podle Pohankových návrhů odlité pamětní desky V. Kálíka a Hasičského sboru, J. Pelikána a J. Sýkory. Pohankova medailérská tvorba je zastoupena také ve sbírkách Technického muzea v Brně.
Plaketa učitele J. Sýkory.
Plaketa učitele J. Sýkory na starém hřbitově v Novém Veselí.

Vlastimil Večeřa (1921-1987)

Vlastimil Večeřa vystudoval Školu umění ve Zlíně u V. Makovského a AVU v Praze (1945-1949) u K. Pokorného. Nejprve byl Makovského asistentem a od roku 1962 docentem na AVU. Večeřa se věnoval figurální a portrétní tvorbě a byl designérem Fatry Napajedla. Jeho dílo je zastoupeno v předních českých i evropských galeriích, včetně NG v Praze.